Úprava srsti

Srst a její úprava patří mezi typické znaky jednotlivých plemen a bývá jí při výstavních hodnoceních věnována velká pozornost. Typ a struktura srsti je sice podmíněna geneticky, ale velký vliv má rovněž kvalita a úroveň výživy psa a především péče, která je srsti věnována. Majitelé plemen, jejichž srst se upravuje, mají možnost svým přístupem ovlivnit nejen kvalitu srsti jako takovou, ale dokáží šikovnou úpravou zakrýt i nedostatky v tělesné stavbě zvířete, či naopak úpravou nešikovnou tyto nedostatky zvýraznit nebo je dokonce vytvořit tam, kde nejsou. Proto je vhodné, alespoň zpočátku, nechat si psa upravit od někoho, kdo „ví jak na to“.
Většina plemen teriérů má ve standardu zakotvenu hrubou srst, která není nikterak zvlášť náročná na údržbu, a to je u loveckého psa vždy přednost. Vzhledem k její tvrdosti na ní bláto příliš neulpívá a pokud ano, tak po oschnutí psa ze srsti samo opadá a pes se dobře udržuje v čistotě. Drsná srst s hustou podsadou dobře ochraňuje tělo psa před zimou, horkem i vlhkostí. Způsob línání a výměny srsti je u drsnosrstých teriérů poněkud odlišný oproti většině plemen, je nutno ji upravovat  t r i m o v á n í m  – vytrháváním staré srsti, aby na jejím místě mohla vyrůst srst nová. To musíme dělat i v případě, že pes nejde na výstavu. Předci teriérů se přezrálé srsti zbavovali v přírodě sami, dnes musí napomoci člověk.

Technika a nástroje
Základním principem trimování je nutnost dostat z kůže chlup celý i s kořínkem. Pokud je chlup přetržen nebo přestřižen, hrozí nebezpečí, že takový chlup nevypadne a poroste dál, čímž se kvalita srsti výrazně mění. Z výše uvedené skutečnosti vyplývají požadavky na techniku úpravy. V žádném případě se žádný drsnosrstý teriér nesmí stříhat. Po ostříhání roste srst špatné kvality, je měkká, mnohem více se špiní, ztrácí se její barevná sytost. Je velmi pracné jednou ostříhaného psa následně vytrimovat. Při opakovaném stříhání se pes otrimovat už de facto nedá. (Velký pozor je třeba dávat na psí salóny, které slibují úpravu trimováním, ale ve většině případů psy jen lehce přetrimují na hřbetě a zbytek ostříhají.) Staří chovatelé používali při trimování pouze prsty, což je způsob sice ideální, ale dosti pracný. Dnes jsou k dispozici speciální trimovací nože. Jejich výběru je nutné věnovat pozornost, správný trimovací nůž umožňuje uchopit a najednou vytrhnout větší počet chlupů. Rovněž by neměl být problém s jeho pomocí vyčesat důkladně podsadu bez poškození krycí srsti. Především je nutné dbát na to, aby nástroj, pomocí něhož škubeme, byl tupý a chlupy nepřeřezával.
Vlastní trimování se provádí následovně – mezi palec a ukazováček nebo mezi plochu nože a palec se uchopí slabý chomáč chlupů a vytáhne se. Postupuje se ve směru růstu srsti.

Po otrimování kvalitní zralé srsti by měly být na zvířeti již viditelné krátké pesíky nové srsti. Někdy, zvláště po zimním období nám na psu může po otrimování zůstat i bohatá podsada, kterou je třeba trimovacím nožem ještě důkladně pročesat.

Četnost
K četnosti trimování lze mít dvojí přístup - je možné nechat psa zarůst a otrimovat ho, až když se podobá spíše střapaté kouli nejistého původu než elegantnímu teriérovi. Pro aktivní myslivce se psy ustájenými trvale venku je však tento postup – zvláště v zimním období – jediný možný a četnost trimování těchto jedinců je 2-3x do roka.
Druhá možnost je protrimovávat psa průběžně. Nejlepší je ve vhodném termínu psa úplně otrimovat a pak už srst jen udržovat, to je proškubávat pouze uvolňující se chlupy. Tento postup je zvlášť výhodný u vystavovaných jedinců.

Border teriér
Veškerá péče o srst u tohoto plemene spočívá - kromě občasného pročesání hřebenem - v pravidelném trimování, a to buď jen prsty nebo trimovacím nožem. Přineseme-li si domů štěně border teriéra, zvykáme ho na česání hřebenem či trimovacím nožem – zatím pouze na česání, vlastní trimování přijde na řadu teprve, až bude co trimovat. Asi okolo 4 měsíců věku je vhodné vytahat prsty již odumřelou štěněčí srst. Pokud není pes vystavován na výstavách, stačí jej trimovat 2-3krát ročně, pes vystavovaný na výstavách či držený v bytě se pravidelně přetrimuje zhruba každých 6-12 týdnů dle individuálních dispozic jedince. Není to nijak náročné, protože odstávající, trochu přerostlá srst se dá lehce vytrhnout prsty. Vždy se však odstraní jen "zralá", tedy již odumřelá, srst.

Na hlavě a na uších se prsty pečlivě vytrhají všechny staré chlupy až k obočí a vousu. Obočí se přetrimujte, aby nebylo příliš dlouhé. Také vous se zkracuje, zvláště zespodu, ale s mírou. Starším psům vyrůstají zdola husté vousy, které připomínají knírače, ale hlava border teriéra by se měla podobat hlavě vydry. Srst před očima se odstraňuje, aby se uvolnili oči. V uších roste většinou jen málo chlupů, které je ale nutné vytrhat.

Na hrudních končetinách se vytrhají všechny kudrnaté chlupy. Na jejich zadní straně, ani na pánevních končetinách nesmějí rušit upravený vzhled žádné třásně. Přesahující srst na tlapkách se stříhá. Silný ocas se trimuje tak, aby se postupně zužoval ke špičce, která se zakulacuje. Když jdou dlouhé chlupy na spodní straně ocasu špatně ven, mohou se po přetrimování ještě přistřihnout efilačními nůžkami.
Základní úprava srsti tedy kopíruje přirozený tvar těla, na výstavu má být střední délky, pouze na mordě se nechává ne příliš mohutný vous a srst na uších a citlivých partiích se udržuje krátká. Je vhodné si ještě v dostatečném předstihu před případnou výstavou vyzkoušet, jaká délka srsti a jaký typ úpravy určitému jedinci nejlépe "sedne", eventuelně kontaktovat zkušeného chovatele plemene a požádat ho o radu či pomoc.

Text Martina Cikhartová, Alena Divišová, Renate Dolz "Stříhání a trimování psů"
Obrázky Renate Dolz "Stříhání a trimování psů"
Foto BTCA